Každý rok 17. května si celý svět připomíná tichého zabijáka moderní doby — vysoký krevní tlak neboli hypertenzi. Světový den hypertenze byl vyhlášen Světovou ligou pro hypertenzi (World Hypertension League) v roce 2005 s jediným cílem: zvýšit povědomí veřejnosti o tomto onemocnění a motivovat lidi k pravidelné kontrole krevního tlaku.

Co je hypertenze?

Hypertenze je chronické onemocnění charakterizované trvale zvýšeným tlakem krve v tepnách. Podle doporučení Evropské kardiologické společnosti (ESC) mluvíme o hypertenzi tehdy, když hodnoty krevního tlaku při opakovaném měření dosahují nebo překračují 140/90 mmHg. Krevní tlak se vyjadřuje dvěma hodnotami:

1. Systolický tlak (horní číslo) — tlak v tepnách v okamžiku, kdy srdce stahuje a vypuzuje krev.

2. Diastolický tlak (dolní číslo) — tlak v tepnách ve chvíli, kdy je srdce v klidové fázi mezi stahy.

Proč je hypertenze tak nebezpečná?

Hypertenze bývá nazývána "tichým zabijákem", a to z dobrého důvodu; po léta, dokonce desetiletí, může probíhat bez jediného příznaku. Přitom neustále poškozuje cévy, srdce, ledviny a mozek. Podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) hypertenze přispívá k přibližně 10 milionům úmrtí ročně a je jedním z nejvýznamnějších globálních rizikových faktorů předčasné smrti. Neléčená nebo nedostatečně léčená hypertenze výrazně zvyšuje riziko:

• Poškození zraku (hypertenzní retinopatie)

• Infarktu myokardu a srdečního selhání

• Cévní mozkové příhody (mrtvice)

• Chronického onemocnění ledvin

• Demence a kognitivního úpadku

Jak rozšířená je hypertenze?

Čísla jsou alarmující. Odhaduje se, že hypertenzí trpí přibližně 1,3 miliardy lidí na celém světě, tedy každý třetí dospělý. V České republice má vysoký krevní tlak přibližně třetina dospělé populace. Přitom až polovina hypertoniků o svém onemocnění vůbec neví.

Rizikové faktory

Hypertenze vzniká na podkladě kombinace genetických predispozic a životního stylu. Mezi hlavní rizikové faktory patří:

Neovlivnitelné faktory:

• Pohlaví (muži jsou ohroženi více než ženy v premenopauze)

• Věk (riziko roste s přibývajícími lety)

• Rodinná anamnéza hypertenze

Ovlivnitelné faktory:

• Nedostatek pohybu (sedavý způsob života)

• Nadměrná konzumace alkoholu a kouření

• Chronický stres a nedostatečný spánek

• Nadměrný příjem soli ve stravě

• Nadváha a obezita

Jak správně měřit krevní tlak?

1. Před měřením 30 minut nekuřte, nepijte kávu ani alkohol, nevykonávejte fyzickou aktivitu.

2. Seďte klidně, záda opřena, nohy na podlaze (nekřižte je). Paže v úrovni srdce.

3. Před měřením odpočívejte alespoň 5 minut.

4. Správně umístěte manžetu tlakoměru; 2–3 cm nad loketní jamku.

5. Proveďte dvě až tři měření s minutovým odstupem a zaznamenejte průměr.

6. Během domácího měření ideálně měřte ráno (před léky a jídlem) a večer po dobu alespoň 7 dní.

Léčba hypertenze

Základem léčby je vždy úprava životního stylu: omezení soli (pod 5 g/den), pravidelný pohyb, redukce hmotnosti, omezení alkoholu, zanechání kouření, vyvážená strava (DASH dieta) a dostatek spánku. Pokud tato opatření nestačí, lékař doplní farmakologickou léčbu — nejčastěji ACE inhibitory, sartany, blokátory kalciových kanálů, diuretika nebo beta-blokátory. Volba závisí na profilu pacienta. Léky je třeba užívat pravidelně a dlouhodobě.

Hypertenze je onemocnění, které lze při včasném záchytu a správné léčbě výborně zvládat. Klíčem je prevence, informovanost a pravidelné měření krevního tlaku. Světový den hypertenze 17. května je každoroční připomínkou toho, že péče o srdečně-cévní zdraví se vyplácí a začíná u každého z nás.

Odborné zdroje:

FAQ: Nejčastější otázky o vysokém tlaku

Co je to "syndrom bílého pláště" a jak se projevuje? Jde o situaci, kdy vám lékař v ordinaci naměří vysoký krevní tlak, ale doma v klidovém prostředí máte hodnoty zcela normální. Je to způsobeno podvědomým stresem z lékařského prostředí. K odlišení tohoto syndromu od skutečné hypertenze slouží právě domácí samoměření nebo 24hodinové ambulantní monitorování tlaku (tzv. tlakový holter).

Můžu vysadit léky na tlak, když už ho mám v normě? Nikdy nevysazujte léky bez konzultace s lékařem! To, že je váš tlak v normě, je důkazem toho, že předepsané léky správně fungují. Pokud je vysadíte, tlak se během několika dnů vrátí na původní nebezpečné hodnoty, často s rizikem náhlého prudkého vzestupu (rebound fenomén).

Jak poznám hypertenzní krizi a co mám dělat? Hypertenzní krize je náhlé, extrémní zvýšení tlaku (zpravidla nad 180/120 mmHg). Pokud je doprovázeno příznaky jako krutá bolest hlavy, bolest na hrudi, poruchy vidění, dušnost nebo zmatenost, jedná se o život ohrožující stav. Pacienta posaďte, uklidněte a okamžitě volejte 155.

Pomáhá pití kávy k rozvoji chronické hypertenze? Kofein sice způsobuje krátkodobé, přechodné zvýšení krevního tlaku bezprostředně po požití, ale dlouhodobé studie neprokázaly, že by pravidelné pití 2–3 šálků kvalitní černé kávy denně zvyšovalo riziko vzniku chronické hypertenze u zdravých lidí. U diagnostikovaných hypertoniků se však doporučuje střímost.

Znáte svá čísla? Hypertenze nebolí, ale její následky mohou být fatální. Nejjednodušší formou prevence je vědět, jaký tlak v cévách vám koluje. V ESAVA Care se zaměřujeme na komplexní kardiovaskulární prevenci a screening rizikových faktorů. Objednejte se na preventivní vyšetření a mějte své zdraví pevně ve svých rukou.

Zdroj obrázku: centrummediciny.cz