Zdravotnické jednohubky

8. listopadu 1895 si fyzik Wilhelm Röntgen ve würzburském laboratorním šeru všiml podivné záře na stínítku. Netušil, že právě změnil lékařství navždy.

Každý den se setkáváme s lidmi, kteří překonávají nejrůznější zdravotní překážky. Pro některé z nich znamená obyčejná chůze, uchopení předmětu nebo samostatný pohyb každodenní výzvu. Moderní medicína a technický pokrok však přinášejí možnosti, jak jim tyto činnosti usnadnit a umožnit jim vést co nejvíce plnohodnotný život. Právě na význam těchto...

V časných ranních hodinách 31. října 1920 se Frederick Banting probudil s myšlenkou, která do dvou let zachránila první lidský život a do sta let zachránila stovky milionů dalších.

Únava, cynismus, ztráta smyslu. Syndrom vyhoření postihuje miliony lidí po celém světě, a přesto bývá přehlížen nebo zaměňován za prostou únavu. Co o něm říká současná věda a kdy je čas vyhledat pomoc?

Vidíte projíždět sanitku a nevíte, zda jde o záchranku, nebo "jen" převoz? Není to jen otázka barvy laku. Jsou to dva různé světy s různými posádkami, různým vybavením a různým posláním.

Chronické onemocnění, které postihne každého desátého Čecha, a přitom ho dnes ve většině případů lze zcela vyléčit. Co vředy způsobuje, jak je rozpoznat a jak probíhá moderní léčba?

MCED testy – takzvaná tekutá biopsie – zachytí signály nádorové DNA v krvi dříve, než se rakovina projeví jakýmkoli příznakem. Největší randomizovaná studie světa právě zveřejnila výsledky. A test je dostupný i v Česku.

Heimlichův manévr je jednoduchá technika první pomoci, kterou může v kritické chvíli použít každý; bez vybavení, bez speciálního výcviku, kdekoliv. A může rozhodovat o životě a smrti.

Kardiovaskulární onemocnění jsou celosvětově i v Česku nejčastější příčinou úmrtí. Přesto většině z nich lze předejít. Stačí vědět jak. Každý rok 29. září vyzývá World Heart Federation celý svět: poznejte rizika, rozpoznejte příznaky, jednejte, dokud je čas.

Dne 28. září 1895 zemřel muž, jenž přeformuloval základy lékařství. Nebyl lékařem, ale chemikem. A přesto žádný lékař 19. století neovlivnil medicínu více než on. Louis Pasteur umírá ve věku 72 let ve Villeneuve-l'Étang u Paříže, obklopen rodinou. Celkovou mozkovou příhodu prodělal již v roce 1868 – od té doby pracoval s ochrnutou levou stranou...