Tři příběhy z 19. století – maďarský porodník, anglická ošetřovatelka a skotský chirurg – ukazují, jak prosté hygienické opatření způsobilo největší revoluci v dějinách lékařství.
Když se Alexander Fleming 3. září 1928 vrátil z dovolené do své laboratoře v Londýně, čekalo ho tam něco, co změnilo medicínu navždy, a přitom to vůbec neplánoval.
Jsou v pitné vodě, v jídle, ve vzduchu i v mateřském mléce. Výzkum posledních let začíná odhalovat, co se děje poté, co se plastové mikročástice usadí v lidských tkáních.
PET (Positron Emission Tomography, pozitronová emisní tomografie) je zobrazovací metoda nukleární medicíny, která na rozdíl od CT nebo MRI nezobrazuje jen anatomii těla, ale především jeho funkci a metabolismus. Umožňuje lékařům sledovat, jak buňky a tkáně zpracovávají energii, což je klíčové zejména při odhalování nádorových onemocnění, ale i v...
Druhá zářijová sobota každého roku připomíná, že vzdálenost mezi životem a smrtí bývá v kritické chvíli rovna vzdálenosti natažené ruky. Světový den první pomoci slaví čtvrt století a jeho poselství nikdy nebylo naléhavější.
Technologie, která umožňuje přesně upravovat DNA živých organismů, přinesla v roce 2020 Nobelovu cenu a v roce 2023 první schválený lék. Co CRISPR je, jak funguje a kam míří?
Nosí je přes 140 milionů lidí na světě. Jsou pohodlné, neviditelné a pro mnohé životní nutností. Ale jen tehdy, když se s nimi zachází správně.
Chemoterapie budí obavy. Mnoho z nich pramení z nejistoty a mýtů. Tento článek vysvětluje, jak léčba skutečně funguje, co přináší a jak se s ní žije.
20. srpna si připomínáme objev, který zachránil miliony životů. A zároveň připomínáme, že komáři jsou stále nejsmrtonosnějšími živočichy na Zemi a pomalu přicházejí i k nám.
Koronární tepny mají pouhé dva až tři milimetry v průměru, ale zásobují nejdůležitější sval v těle. Když selžou, nastává infarkt. Když o ně pečujeme, srdce slouží celý život.