Heimlichův manévr je jednoduchá technika první pomoci, kterou může v kritické chvíli použít každý; bez vybavení, bez speciálního výcviku, kdekoliv. A může rozhodovat o životě a smrti.

Proč udušení zabíjí tak rychle

Ucpání dýchacích cest cizím tělesem je lékařská pohotovost, při které se počítají sekundy. Bez kyslíku začíná nevratné poškození mozku již po 4 minutách. Cizí těleso – nejčastěji kus jídla, ale i drobné předměty, zejména u dětí – může zcela zablokovat průdušnici, takže postižený není schopen ani nadechnout, ani zakašlat, ani mluvit. Začne se dusit, ale nedokáže o pomoc požádat. Situaci přitom okolí snadno přehlédne nebo zamění za infarkt myokardu.

Ucpání dýchacích cest je celosvětově podceňovaný problém. Jen ve Spojených státech umírá na zadušení cizím tělesem ročně přes 3 000 lidí, přičemž většina z nich se dusila potravinou. Právě proto má každý laik vědět, jak rozpoznat tuto situaci a jak okamžitě jednat.

• 4 min za tolik začíná bez kyslíku nevratné poškození mozku
• 3 000+ lidí ročně umírá na udušení cizím tělesem jen v USA
• 100 000+ životů zachráněných Heimlichovým manévrem od roku 1974

Jak Heimlichův manévr vznikl

Na myšlenku přišel thorakální chirurg dr. Henry J. Heimlich (1920–2016) v roce 1972, když ho zaujaly zprávy o četných úmrtích v restauracích. Tato úmrtí byla dlouho přičítána infarktům, ale ve skutečnosti šlo o zadušení jídlem. Heimlich si uvědomil, že tehdy doporučovaný postup – údery do zad – problém nezřídka zhoršoval tím, že cizí těleso zaklínoval hlouběji.

Heimlichův klíčový vhled byl jiný: i při zcela zablokovaných dýchacích cestách zůstává v plicích rezervoár vzduchu. Pokud se rychle stlačí bránice silným tlakem zvenčí, tento vzduch prudce vystoupí průdušnicí jako umělý kašel a cizí těleso vytlačí ven. Techniku ověřil nejprve na narkotizovaných psech, poté ji roku 1974 publikoval v odborném časopise. Již deset dní po publikaci přišly první zdokumentované záchranné příběhy od laických zachránců.

To, co bylo skutečně potřeba, je postup první pomoci, který nevyžaduje žádné speciální vybavení a může jej provést jakýkoli informovaný laik. – Dr. Henry J. Heimlich, 1974

Jak poznat, že se někdo skutečně dusí

Klíčové je rozlišit částečné ucpání (postižený je schopen kašlat nebo mluvit, tehdy ho povzbuzujte ke kašlání a neprovádějte manévr) od úplného ucpání, kdy je nutná okamžitá akce.

• Postižený si drží ruce u hrdla – univerzální gesto dušení
• Není schopen mluvit ani vydávat hlasité zvuky
• Nedokáže zakašlat nebo je kašel naprosto tichý
• Není schopen se nadechnout, nebo se nadechuje s pískavým zvukem
• Rty a nehty modrají (cyanóza) – pozdní příznak, jednejte ihned
• Výraz paniky, zoufalé pohyby, sahání na krk

Kdy manévr neprovádějte

Pokud postižený stále dokáže kašlat, mluvit nebo se nadechnout – i třeba jen slabě – neprovádějte manévr, ale povzbuzujte ho ke kašlání. Heimlichův manévr je určen výhradně pro úplné ucpání dýchacích cest.

Postup u dospělé osoby při vědomí

Před zahájením manévru volejte záchrannou službu (155 / 112) nebo požádejte přítomné, aby zavolali, a vy mezitím pomáhejte. Okamžitě po rozpoznání situace zahajte následující postup:

1. Postavte se za postiženého. Postavte se těsně za postiženého a přikročte jednou nohou mezi jeho nohy. Pokud omdlí, zmírníte pád. Pokud sedí, klekněte si za jeho záda. Dejte mu vědět, že mu chcete pomoci.
2. Mírně ho předkloňte. Jemně předkloňte postiženého dopředu. Tato poloha usnadňuje vypuzení cizího tělesa ven z úst a brání jeho propadnutí hlouběji.
3. Dejte 5 úderů mezi lopatky. Hranou dlaně dejte 5 pevných a razantních úderů mezi lopatky. Po každém úderu zkontrolujte, zda cizí těleso vypadlo. Pokud ano, přestaňte.
4. Přiložte ruce na břicho. Jednu ruku zatněte v pěst a palcovou stranou ji přiložte těsně nad pupek, pod hrudní kost (xiphoid). Druhou rukou pevně sevřete pěst.
5. Proveďte 5 prudkých stisků, dovnitř a nahoru. Prudce a rázně stiskněte směrem dovnitř a nahoru, silou obou paží. Pohyb napodobuje rychlý umělý kašel stlačením bránice. Každý stisk by měl být oddělený a dostatečně silný.
6. Střídejte 5 úderů + 5 stisků, dokud těleso nevypadne. Pokračujte v cyklech 5 úderů mezi lopatky a 5 břišních stisků, dokud cizí těleso nevypadne, postižený nezačne dýchat a kašlat nebo nepřijede záchranná služba. Pokud postižený ztratí vědomí, uložte ho na zem a zahajte KPR.

Fyzikální princip: proč to funguje

I při zcela zablokovaných dýchacích cestách zůstává v plicích zbytková vzduchová rezerva. Rychlý tlak na bránici tuto rezervu mobilizuje a vzduch je prudce vyhnán nahoru průdušnicí silou srovnatelnou s prudkým kašlem, kterého postižený sám není schopen. Výsledný vzduchový proud vytvoří dostatečný přetlak k tomu, aby cizí těleso vytlačil přes hlasivky ven z úst.

Před Heimlichovým manévrem bylo standardem tleskání do zad. Výzkumy na zvířatech i klinická pozorování prokázaly, že tato metoda cizí těleso v průdušnici mnohdy zaklínila ještě hlouběji, místo aby ho vytlačila ven. Kombinace úderů do zad a břišních stisků – dnes doporučovaná Americkým červeným křížem a řadou dalších organizací – využívá obou mechanismů.

Manévr v praxi: slavné záchranné příběhy

Heimlichův manévr rychle pronikl do každodenního života a s ním přišly i příběhy, které ilustrují jeho dosah. Pomocník Ronalda Reagana zachránil budoucího prezidenta v roce 1976 při jeho předvolební kampani. Herečku Cher zachránil režisér Robert Altman. Clint Eastwood zabránil udušení na večírku. Televizní novinář Tom Brokaw přišel na pomoc svému kolegovi Johnu Chancellorovi.

Mimořádný příběh zakončil i Heimlichův vlastní život: v roce 2016, ve věku 96 let, použil svůj manévr poprvé v životě, kdy zachránil spolubydlící Patty Risovou v domově seniorů v Cincinnati, která se dusila hamburgerem. O několik měsíců později zemřel na infarkt. Laskerovu cenu za přínos veřejnému zdraví obdržel v roce 1984.

Kontroverze a vývoj doporučení

Heimlichova kariéra nebyla bez stínů. Jeho vlastní syn Peter se stal jedním z jeho největších kritiků a zpochybňoval autorství manévru i část záchranných příběhů, které Heimlich prezentoval. Heimlichovy pozdější snahy – například propagace maláriové terapie jako léku na rakovinu a AIDS – byly vědeckou obcí odmítnuty jako nebezpečné šarlatánství.

Co se týče samotného manévru: Americký červený kříž v roce 2005 aktualizoval doporučení a vrátil se ke kombinaci pěti úderů do zad a pěti břišních stisků, místo výhradně břišních stisků, jak původně prosazoval Heimlich. Termín "Heimlichův manévr" byl v roce 2006 v oficiálních pokynech nahrazen neutrálním "břišní stisky" (abdominal thrusts). Podstata techniky ale zůstala.

Vím, že manévr zachraňuje životy, a chci, aby byl používán a připomínán. – Dr. Henry J. Heimlich, rozhovor pro Associated Press

Co si zapamatovat – shrnutí pro každého

Heimlichův manévr je technika, kterou může v krizové situaci použít každý. Nevyžaduje vybavení, velkou sílu ani rozsáhlý výcvik, vyžaduje pouze znalost správného postupu a odvahu jednat. Dítě, které vidělo demonstraci v televizi, zachránilo spolužáka na školním dvoře. Seniorka v jídelně zachránila souseda. Záchranáři používají manévr jako standardní postup. Princip je vždy stejný: stlač bránici, uvolni vzduch, vytlač těleso.

Klíčová pravidla: Volejte 155 nebo 112. Povzbuzujte ke kašlání, pokud postižený ještě kašlat může. Při úplném ucpání střídejte 5 úderů do zad a 5 břišních stisků. U kojenců do 1 roku nikdy nepoužívejte břišní stisky, jen údery do zad a stisky hrudníku. U těhotných a obézních přesuňte ruce na hrudní kost. Při bezvědomí zahajte KPR. Po každém úspěšném manévru odešlete postiženého k lékaři.

Zdroj obrázku: centrum.cz