Devatenáctý květen je v kalendáři zdravotní osvěty dnem s dvojí symbolikou. Svět si v tento den připomíná dva zdánlivě odlišné okruhy: chronické střevní záněty a dárcovství krvetvorných buněk. Přesto mají mnoho společného: obě témata se týkají nemocí, které zásadně mění životy, a obě volají po solidaritě, informovanosti a odvaze.

ČÁST I: Světový den IBD — fialový den pro miliony pacientů

Co je IBD?

Idiopatické střevní záněty (Inflammatory Bowel Disease, IBD) jsou chronická zánětlivá onemocnění trávicí trubice, mezi něž patří Crohnova choroba a ulcerózní kolitida. Obě nemoci začínají zpravidla v mladém věku a projevují se nejen břišními a střevními obtížemi — bolestmi břicha, krvácením, průjmem a hubnutím — ale mají i řadu doprovodných příznaků, které mohou významně zhoršovat kvalitu života pacientů a vést k jejich invalidizaci.

Název "idiopatické" naznačuje, že přesná příčina těchto onemocnění dosud není plně objasněna. Odborníci se shodují, že jde o kombinaci genetické predispozice, poruch imunitního systému a vlivů prostředí, také mimo jiné složení střevního mikrobiomu, stravy nebo psychického stresu.

Kolik lidí IBD trápí?

Čísla jsou překvapivě vysoká. IBD na celém světě trápí více než 10 milionů lidí. Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou trpí jen v Česku více než 95 tisíc lidí. A jejich počet nadále roste. Výskyt IBD je rok od roku vyšší, a to zejména v zemích s tzv. západním stylem života.

Jak se IBD projevuje?

Příznaky se liší pacient od pacienta a mění se v čase. IBD nezasahuje jen trávicí trakt. Může postihnout i klouby, kůži, oči nebo játra a výrazně narušit každodenní život pacienta. Typické je střídání klidových (remisních) a aktivních (relapsových) fází. Při relapsu může nemocný trpět:

• opakovanými průjmy, někdy s příměsí krve nebo hlenu,
• anémií z chronického zánětu nebo krvácení,
• úbytkem hmotnosti a malnutricí,
• horečkou a celkovou slabostí,
• křečovitými bolestmi břicha.

Proč je osvěta důležitá?

Mnoho pacientů čeká na diagnózu roky, kvůli tabuizování tématu, neznalost příznaků a záměna s jinými nemocemi způsobují, že léčba začíná pozdě. Každá osvěta proto pomáhá, a to pacientům i jejich okolí.

Fialová barva jako symbol solidarity

19. května patří každý rok Světovému dni IBD. Tento den si připomínáme onemocnění, která na celém světě trápí miliony lidí — oblékáme se do fialové barvy, která symbolizuje IBD. V České republice stojí v čele osvětových aktivit pacientská organizace Pacienti IBD. Ta v minulosti mimo jiné zorganizovala rekordní "had" z toaletních roliček dlouhý 2,4 km jako neotřelý způsob, jak upozornit na téma, o kterém se stále mluví málo.

ČÁST II: Den dárců krvetvorných buněk — červená záchrana

Co jsou krvetvorné buňky a proč jsou tak důležité?

Kostní dřeň je měkká tkáň uvnitř kostí, kde vznikají všechny krevní buňky, tedy červené krvinky, bílé krvinky i krevní destičky. Jediným způsobem léčby pacientů s poruchou krvetvorby (leukémie, anémie a jiné závažné choroby) je v některých případech transplantace krvetvorných buněk od zdravého dárce.

Při transplantaci se nejprve zničí nemocná krvetvorba pacienta pomocí chemoterapie a ozáření a poté se do těla vpraví zdravé krvetvorné buňky dárce. Ty se uchytí a vytvoří novou, zdravou krev.

Rodinní nebo nepříbuzní dárci?

Ideální je, pokud se vhodný dárce najde v rodině, a to nejčastěji mezi sourozenci. U dalších příbuzných, například bratranců, sestřenic, dětí nebo rodičů, je pravděpodobnost shody již výrazně menší. Pro přibližně 75 % pacientů, kteří transplantaci potřebují, musejí lékaři hledat potenciálního dárce v databázi dobrovolných dárců.

Jak vypadá dárcovství v praxi?

Dárcovství kostní dřeně je dobrovolné, bezplatné a anonymní. K registraci stačí malý odběr krve nebo slin a poskytnutí kontaktních údajů. V registru pak můžete být evidováni i řadu let, než se najde pacient s odpovídající imunologickou shodou. Samotný odběr probíhá buď klasicky z pánevní kosti v celkové anestezii, nebo stále oblíbenějším ambulantním způsobem z periferní krve pomocí separátoru.

Situace v České republice

V Českém registru dárců krvetvorných buněk je evidováno přes 35 tisíc aktivních dobrovolníků. Každým rokem přibude do databáze průměrně kolem 1 500 nových dárců, naopak kolem 500 bývá vyřazeno. Světový den dárců kostní dřeně se slaví každoročně třetí sobotu v září — letos tedy 20. září 2026. Do osvěty a poděkování dárcům se zapojují v Česku desítky institucí. V rámci Světového dne se rozsvěcují budovy po celé republice do červena jako symbol naděje a vděku.

Jak se stát dárcem?

Pokud vás téma zaujalo, informujte se na stránkách českých registrů. Registrace je jednoduchá, bezplatná a může jednoho dne zachránit lidský život.

• Český registr dárců krvetvorných buněk (darujzivot.cz) — součást IKEM
• Český národní registr dárců dřeně (kostnidren.cz)

Ať už si 19. května obléknete fialovou na podporu IBD pacientů, nebo se zamyslíte nad tím, zda se stát dárcem krvetvorných buněk, jde v obou případech o totéž. O ochotu vidět za statistikami konkrétní lidi. Pacienty, kteří bojují každý den. Rodiny, které čekají na zprávu o vhodném dárci. Informovanost zachraňuje životy, ať fialová, nebo červená.

Zdroj obrázku: familydoc.org