Kinetóza – když tělo ztratí směr

Kinetóza, lidově nazývaná mořská nemoc, je forma nevolnosti vyvolaná nesouladem mezi pohybem vnímaným vnitřním uchem (rovnovážné ústrojí) a tím, co zpracovávají zrak a další smysly. I když je často spojována s plavbou lodí, může se objevit v autě, letadle, na kolotoči nebo dokonce při sledování pohybu ve virtuální realitě.
Něco málo z historie
O kinetóze se zmiňují již antické texty – například římský lékař Galén popisoval u svých pacientů potíže při cestách lodí. Námořníci 18. a 19. století s ní bojovali různě – od konzumace zázvoru po drastické metody jako pouštění žilou. Teprve v 20. století začali lékaři chápat její neurologické podhoubí.
Proč se lidem dělá zle (nejen) na moři?
Mořská nemoc, odborně zvaná kinetóza, vzniká jako odpověď na smyslový konflikt – když mozek dostává rozporné signály z různých smyslových orgánů. Zatímco vnitřní ucho registruje pohyb (např. houpání lodi), oči vidí stabilní okolí, což způsobuje zmatek v mozku a spouští centrum zvracení. Tento jev má možná evoluční podklad – tělo si může takový rozpor vyložit jako příznak otravy a spustí obrannou reakci v podobě nevolnosti a zvracení.
Příznaky a průběh
Příznaky se obvykle zhoršují při pokračujícím pohybu a mohou ustoupit, jakmile se tělo přizpůsobí nebo je pohyb eliminován. Typické projevy kinetózy zahrnují:
nevolnost až zvracení
bledost
studený pot
závratě
bolest hlavy
poruchy rovnováhy
celková slabost
Léčba
K nejpoužívanějším lékům patří antihistaminika, jako je dimenhydrinát, známý pod obchodním názvem Kinedryl. Ten tlumí centra v mozku zodpovědná za vznik nevolnosti. Je vhodné jej použít alespoň 30 minut před cestou. U některých osob může vyvolat ospalost, což může být zároveň vítaným "vedlejším účinkem" na klidné přečkání plavby.
Létu a cestám zdar bez nepříjemných nevolností.
Zdroj obrázku: lodninoviny.cz