Kostrč (latinsky os coccygis) představuje nejspodnější úsek lidské páteře. Vznikla jako pozůstatek ocasu, který se u člověka během evoluce zakrněl. Přestože jde o malou a nenápadnou kost, hraje významnou roli v anatomii a fyziologii pánevní oblasti.

Anatomie a vývoj kostrče

Kostrč je tvořena obvykle třemi až pěti drobnými obratli, které jsou ve většině případů srostlé do pevného celku. Tyto obratle již postrádají typické znaky vyšších obratlů, jako jsou oblouky nebo výběžky, a připomínají spíše malé kostičky uspořádané za sebou.

Na horním konci kostrče se nachází tzv. cornua coccygea – drobné výběžky, které se kloubně spojují s dolní částí křížové kosti (os sacrum). Společně tvoří sakrokokcygeální spojení, jež zajišťuje alespoň částečnou pohyblivost této oblasti.

• Z embryologického hlediska vzniká kostrč z ocasní části páteře. U lidského zárodku je ocas ještě v raných stadiích vývoje zřetelný, postupně však zakrňuje a zůstává po něm právě kostrč.

Funkce kostrče

I když jde o zakrnělý orgán, kostrč si zachovává několik důležitých funkcí. Přestože ztratila svůj původní význam jako ocasní část páteře, stále se aktivně podílí na každodenních pohybových i opěrných procesech lidského těla a je nezastupitelná pro správnou funkci pánevního dna i udržení stability při sezení.

• Opora při sezení – v některých polohách nese část tělesné hmotnosti.

• Úpony svalů a vazů – k jejímu povrchu se upínají svaly pánevního dna, řitní svěrač i vazy, které stabilizují pánev.

• Význam při porodu – kostrč je schopná mírného pohybu dozadu, čímž napomáhá zvětšení porodních cest.

Kostrč v rámci evoluce

U našich vzdálených předků měla ocasní část páteře pohybovou i výrazovou funkci. U člověka se ocas stal nepotřebným a postupně se redukoval. Kostrč tak představuje typický příklad zakrnělého orgánu (rudimentu), který již neplní původní funkci, avšak byl evolucí zachován jako součást kostry.

Klinický význam

Ačkoli je kostrč anatomicky rudimentární, může být zdrojem zdravotních potíží. Nejčastěji se jedná o bolesti v oblasti dolní páteře, odborně označované jako kokcygodynie. Ty mohou vznikat po úrazech, při dlouhodobém sezení či v souvislosti s chronickým přetížením svalů pánevního dna. V některých případech se v okolí kostrče rozvíjejí i kožní či podkožní záněty, například pilonidální sinus.