Historický milník české medicíny se odehrál v červnu roku 1600, kdy lékař Jan Jessenius provedl první veřejnou pitvu v českých zemích. Tento čin nejenže přitáhl pozornost široké veřejnosti, ale také znamenal zásadní krok k obnově lékařského vzdělávání na pražské univerzitě.

Místo a kontext události

Pitva se konala v prostorách Rečkovy koleje, v dnešní ulici Karolíny Světlé v centru Prahy. V té době byla lékařská fakulta v úpadku, výuka medicíny téměř neprobíhala a studenti museli za vzděláním odjíždět do zahraničí.

Jessenius, tehdy profesor anatomie a chirurgie v Německu, byl pozván jako "hvězda" a pitvu provedl před učenými muži, měšťany i šlechtici. Cílem bylo nejen vzdělávání, ale i získání podpory pro obnovu lékařské fakulty.

Průběh pitvy

Pitva trvala pět dní – od 8. do 12. června 1600. Každý den byl doprovázen odborným výkladem, který měl nejen vzdělávací, ale i popularizační charakter. Jessenius pitval tělo oběšence, které nebylo nijak konzervováno, a postupoval podle rozkladu jednotlivých orgánů:

• 1. den: dutina břišní a její orgány

• 2. den: srdce a plíce

• 3. den: krk

• 4. den: hlava a mozek

• 5. den: končetiny

Význam a dopad byl zásadní

Pitva byla provázena spisem Adama Zalužanského "Řeč o anatomii a obnově veškerého lékařského studia", adresovaným císaři Rudolfu II. Tento dokument měl podpořit snahu o znovuobnovení výuky lékařství v Praze.

Ačkoliv pitva nepřinesla žádný nový vědecký objev, její význam spočíval v tom, že se vůbec uskutečnila. Stala se symbolem modernizace medicíny a důležitým krokem k institucionalizaci anatomie jako základního pilíře lékařského vzdělávání.

Osud Jana Jesenia

Jessenius se později stal rektorem Karlovy univerzity, ale jeho osud byl tragický. Po bitvě na Bílé hoře byl spolu s dalšími českými pány popraven na Staroměstském náměstí v roce 1621.

Zdroj obrázku: blesk.cz