Rakovina prostaty je tichý soupeř, kterého lze porazit včas

V mládí o ní muži prakticky nevědí. Drobná žláza velikosti vlašského ořechu ukrytá těsně pod močovým měchýřem pracuje tiše a nenápadně. Přesto se právě prostata stává místem, kde vzniká druhé nejčastěji diagnostikované zhoubné nádorové onemocnění u mužů na světě (a nejčastější v Evropě i České republice). Podle dat Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC), která spadá pod Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), přibude celosvětově přes 1,4 milionu nových případů ročně. Dobrou zprávou však je, že při včasném záchytu patří mezi nejlépe léčitelné nádory.
Co je rakovina prostaty a proč o ní včas nevíme
Rakovina prostaty (karcinom prostaty) vzniká nekontrolovaným množením buněk v prostatické žláze. Jejím hlavním úskalím je pomalý a zpočátku zcela bezpříznakový průběh. Nádor v raném stadiu nebolí a nijak neomezuje běžný život. Když se první signály konečně objeví, muži je často mylně přičítají přirozenému stárnutí nebo nezhoubnému zvětšení prostaty (benigní hyperplazii).
Podle doporučení Evropské urologické asociace (EAU) a Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) patří mezi varovné příznaky, které by neměl žádný muž přehlížet:
Častější nutkání na močení, zejména v noci (nykturie)
Obtížný začátek močení a slabý nebo přerušovaný proud moči
Pocit neúplného vyprázdnění močového měchýře
Bolest nebo pálení při močení či ejakulaci
Přítomnost krve v moči (hematurie) nebo v ejakulátu
Tupá bolest v oblasti hráze (perinea), v podbřišku, v bedrech nebo v kyčlích
Jednoduchý krevní test, který zachraňuje životy
Moderní medicína má dnes k dispozici spolehlivý nástroj, jak onemocnění odhalit dříve, než začne způsobovat nevratné potíže. Základem časného záchytu je vyšetření hladiny PSA (prostatického specifického antigenu) z běžného odběru krve, doplněné o pohmatové vyšetření (digitální rektální vyšetření – DRE).
Zvýšená hodnota PSA sice automaticky neznamená rakovinu – může ji způsobit i zánět prostaty nebo její nezhoubné zbytnění – je však klíčovým ukazatelem pro další cílené vyšetření u urologa (např. magnetickou rezonanci). Samotný test je rychlý, nenáročný a v České republice je od roku 2024 součástí celoplošného populačního programu časného záchytu karcinomu prostaty pod záštitou Ministerstva zdravotnictví ČR a Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
Včasný záchyt dělá z obávané diagnózy velmi dobře zvládnutelný zdravotní problém. Zatímco u lokalizovaného nádoru zachyceného v raném stadiu dosahuje pětileté přežití pacientů téměř 100 procent, v pokročilém stadiu s metastázami šance na úplné vyléčení dramaticky klesají.
Kdy vyrazit na preventivní urologickou prohlídku
Preventivní péče se odvíjí především od věku a rodinných dispozic. Odborné společnosti (Česká urologická společnost ČLS JEP i EAU) doporučují držet se následujícího harmonogramu:
- Od 40–45 let muži se zvýšeným rizikem – tedy ti, v jejichž přímé rodině (otec, bratr) se již vyskytla rakovina prostaty (nebo u nositelů mutace genů BRCA1/BRCA2), by měli první vyšetření podstoupit dříve.
- Od 50 let (v ČR screeningový program pro muže 50–69 let) pravidelná preventivní prohlídka u praktického lékaře nebo urologa, jejíž součástí je odběr krve na PSA a urologické vyšetření.
- Kdykoliv bez ohledu na věk při výskytu jakýchkoliv obtíží s močením, bolesti v oblasti pánve nebo při nálezu krve v moči či ejakulátu.
Strach jako hlavní překážka prevence
Přestože vyšetření trvá jen několik minut, mnoho mužů návštěvu ordinace zbytečně odkládá. Nejčastěji z obav před nepříjemným průběhem pohmatového vyšetření nebo ze strachu ze samotného výsledku. Právě odkládání prohlídek však bývá tím největším rizikovým faktorem, kvůli kterému je stále zhruba pětina případů v ČR odhalena až v pokročilém stadiu.
Šance na plnohodnotný život
Díky osvětě, moderním zobrazovacím metodám (multiparametrická magnetická rezonance, cílená biopsie) a šetrným robotickým či radiačním postupům se prognóza pacientů v posledních desetiletích zásadně zlepšila. U mnoha nízce rizikových, pomalu rostoucích nádorů lékaři podle mezinárodních guidelines dokonce volí tzv. aktivní sledování bez nutnosti okamžitého zákroku, aby pacienta nezatěžovali vedlejšími účinky léčby (jako je inkontinence či poruchy erekce).
Základ úspěchu však zůstává stejný jako u většiny onkologických onemocnění, a to nečekat na první příznaky a udělat z pravidelné preventivní prohlídky běžnou součást péče o vlastní zdraví.
Použité odborné zdroje a další čtení
Národní zdravotnický informační portál (NZIP): nzip.cz (stačí zadat "rakovina prostaty" do vyhledávání přímo na webu)
Ministerstvo zdravotnictví ČR & ÚZIS – Program časného záchytu karcinomu prostaty: prostata.uzis.cz
Uroinfo.cz (Česká urologická společnost): uroinfo.cz
European Association of Urology (EAU) – Informace pro pacienty: patients.uroweb.org
Zdroj obrázku: www.idnes.cz
