Každý rok 28. července si svět připomíná nemoc, která postihuje přes 300 milionů lidí a ročně zabíjí více lidí než HIV. Přitom většina nakažených o své nemoci vůbec neví.

Co je hepatitida?

Slovo hepatitida pochází z řeckého hēpar (játra) a -itis (zánět). Jde tedy o zánět jater, která jsou klíčová pro trávení, detoxikaci organismu, tvorbu bílkovin a stovky dalších životně důležitých funkcí. Příčin zánětu jater je celá řada: nejčastěji viry, ale také alkohol, léky, autoimunitní onemocnění nebo toxické látky.

Když mluvíme o virové hepatitidě, máme na mysli onemocnění způsobená pěti různými viry, které jsou označovány písmeny A až E. Každý z nich se chová jinak. Liší se způsobem přenosu, průběhem i důsledky pro zdraví. Právě virové hepatitidy tvoří celosvětově největší zdravotní zátěž a jsou středem pozornosti Světového dne hepatitidy.

Pět virů, pět příběhů

• A HAV akutní
• B HBV akutní/chronická
• C HCV chronická 
• D HDV jen s HBV
• E HEV akutní

Hepatitida A se šíří kontaminovanou vodou a potravinami (tzv. fekálně-orální přenos). Probíhá jako akutní onemocnění, které se u zdravých dospělých samo vyléčí a zanechá doživotní imunitu. Existuje účinná vakcína. V rozvojových zemích se s ní setká většina dětí v raném věku.

Hepatitida B se přenáší krví, pohlavním stykem a z matky na novorozence při porodu. U dospělých přechází do chronické formy asi v 5–10 % případů, u kojenců infikovaných při narození až v 90 %. Chronická HBV může po letech vést k cirhóze a rakovině jater. Existuje vysoce účinná vakcína a v ČR je součástí povinného očkovacího kalendáře od roku 2001.

Hepatitida C se šíří především krví. Například sdílením injekčních jehel, méně často pohlavním stykem nebo zdravotnickými výkony v zemích s nedostatečnou hygienou. U 75–85 % nakažených přechází do chronické formy, aniž by to dotyčný tušil. Donedávna byla léčba zdlouhavá a málo úspěšná; dnes ji moderní antivirotika (přímo působící antivirová léčiva, DAA) vyléčí ve více než 95 % případů během 8–12 týdnů. Vakcína zatím neexistuje.

Hepatitida D je zvláštní případ. Virus HDV se dokáže množit jen v přítomnosti viru HBV. Postihuje tedy výhradně lidi infikované hepatitidou B a průběh onemocnění výrazně zhoršuje. Ochrana před HBV (očkování) automaticky chrání i před HDV.

Hepatitida E je podobně jako hepatitida A fekálně-orálně přenosná, nejčastěji kontaminovanou vodou. V rozvinutých zemích se přenáší i konzumací nedostatečně tepelně upraveného vepřového masa. U zdravých lidí probíhá akutně a sama odezní; u těhotných žen ve třetím trimestru však může mít vážný průběh se smrtností až 20–25 %.

Proč se říká "tichá epidemie"?

Chronická hepatitida B i C mají jednu zákeřnou vlastnost. Po léta, někdy i desetiletí, způsobují poškození jater, aniž by vyvolávaly jakékoli výrazné příznaky. Člověk se cítí relativně dobře, a přitom virus ničí jaterní tkáň. Odhaduje se, že přibližně dvě třetiny lidí žijících s chronickou hepatitidou o své nemoci vůbec nevědí.

• 304 mil. lidí žije s chronickou hepatitidou B nebo C (WHO, 2024)
• 1,1 mil. úmrtí ročně způsobených virovou hepatitidou
• 2/3 nakažených neví o své nemoci

Hepatitida zabíjí každých 30 sekund jednoho člověka — a přitom ji dokážeme léčit i jí předcházet. — Světová zdravotnická organizace (WHO), 2024

Příznaky — kdy zpozornět?

Akutní hepatitida se může projevit náhle: únavou, nechutenstvím, nevolností, bolestí v pravém podžebří a žloutenkou (zežloutnutí kůže a bělma očí způsobené hromaděním bilirubinu). Moč může být tmavá jako silný čaj, stolice naopak světlá. Tyto příznaky jsou signálem k okamžité návštěvě lékaře.

Chronická hepatitida však dlouho nepůsobí žádné výrazné obtíže nebo způsobuje pouze neurčitou únavu a pocit tlaku v pravém podžebří. Žloutenka se u ní typicky nevyskytuje nebo se objeví až ve velmi pokročilém stadiu (cirhóza, jaterní selhání).

Jak se hepatitidě bránit?

Prevence hepatitidy A a E:

• Mytí rukou před jídlem a po použití toalety.

• Konzumace bezpečné pitné vody (při cestách do rizikových oblastí).

• Dostatečná tepelná úprava potravin.

• Očkování proti hepatitidě A (doporučeno před cestou do endemických oblastí).

• Dostatečná tepelná úprava vepřového masa (HEV).

Prevence hepatitidy B a C:

• Očkování proti hepatitidě B (v ČR povinné pro děti).

• Používání kondomu při pohlavním styku.

• Nesdílení injekčních jehel, stříkaček ani osobních věcí (holicí strojky, kartáčky).

• Tetování a piercing pouze v certifikovaných studiích.

• Zdravotnické výkony v hygienicky bezpečném prostředí.

Dobrá zpráva: játra jsou odolná

Pokud se hepatitida zachytí včas a léčba začne dříve, než nastane pokročilá fibróza, játra se dokáží výrazně zotavit. Dokonce i u pacientů s počínající cirhózou vede úspěšná léčba HCV k regresi jizevnaté tkáně a výraznému snížení rizika komplikací. Proto je včasná diagnostika klíčová.

Léčba — kde jsme dnes

Možnosti léčby se v posledních dvou desetiletích dramaticky zlepšily, zejména u hepatitidy C. Tam, kde dříve trvala léčba roky a přinášela řadu nežádoucích účinků, dnes moderní léky (přímo působící antivirotika) virus spolehlivě eliminují za pouhé dva až tři měsíce s minimem vedlejších účinků.

Historické milníky ve výzkumu hepatitidy

• 1963 – Objev australského antigenu

Baruch Blumberg objevuje povrchový antigen HBV (HBsAg), což je základ pro diagnostiku i vývoj vakcíny. Za tento objev získá v roce 1976 Nobelovu cenu.

• 1973 – Identifikace viru HAV

Stephen Feinstone identifikuje virus hepatitidy A elektronovou mikroskopií.

• 1982 – První vakcína proti HBV

WHO doporučuje plošné očkování. Jde o první vakcínu schválenou jako prevence rakoviny (hepatocelulárního karcinomu).

• 1989 – Objev viru hepatitidy C

Michael Houghton a kolegové identifikují HCV, do té doby označovanou jako "non-A, non-B hepatitida". Za tento objev získají v roce 2020 Nobelovu cenu.

• 2010 – Vznik Světového dne hepatitidy

WHO vyhlašuje 28. července Světovým dnem hepatitidy na počest narozenin Barucha Blumberga.

• 2014 – Revoluce v léčbě HCV

Schválení prvních přímo působících antivirotik (DAA) mění léčbu hepatitidy C z letité terapie s vedlejšími účinky na krátkou a vysoce účinnou kúru.

• 2030 – Cíl WHO: eliminace hepatitidy

WHO si klade za cíl do roku 2030 snížit počet nových infekcí o 90 % a počet úmrtí o 65 %. Klíčem je testování, léčba a očkování.

Situace v České republice

V ČR je očkování proti hepatitidě B součástí povinného očkovacího kalendáře od roku 2001, takže všechny děti narozené po tomto datu jsou chráněny. Léčba chronické hepatitidy C moderními antivirotiky je v ČR plně hrazena zdravotními pojišťovnami bez ohledu na stupeň poškození jater, což ČR řadí mezi přední evropské země v přístupu k léčbě. Přesto zůstává velká část nakažených neodhalena. Odhaduje se, že v ČR žije s chronickou HCV až 30 000–40 000 lidí, z nichž mnoho o své nemoci neví.

Zdroj obrázku: mojeambulance.cz