Koronární tepny mají pouhé dva až tři milimetry v průměru, ale zásobují nejdůležitější sval v těle. Když selžou, nastává infarkt. Když o ně pečujeme, srdce slouží celý život.

Proč srdce potřebuje vlastní tepny

Srdce je sval, který pracuje bez přestávky. Každý den se stáhne přibližně 100 000krát a přečerpá přes 7 000 litrů krve. Aby mohlo takto nepřetržitě pracovat, potřebuje spolehlivý přísun kyslíku a živin. Mohlo by se zdát, že srdce je ze všech orgánů nejlépe zásobené, vždyť krev proudí přímo skrze něj. Jenže srdce není schopné přijímat kyslík z krve, která jím pouze protéká. Potřebuje vlastní zásobovací systém: koronární tepny.

Název "koronární" pochází z latinského corona — koruna. Tyto tepny se totiž kolem srdce ovíjejí jako koruna. Jsou to první větve, které odcházejí z aorty hned za srdeční chlopní — těsně poté, co okysličená krev opustí srdce. Koronární tepny tak dostávají tu nejčerstvější, nejbohatší krev jako první.

• 100 000 stahů srdce za den
• ~7 000 l krve přečerpané srdcem za den
• 2–3 mm průměr hlavních koronárních tepen

Anatomie: které koronární tepny máme?

Lidské srdce je zásobováno dvěma hlavními koronárními tepnami, které vycházejí ze dvou samostatných otvorů (ostií) v aortě těsně nad aortální chlopní. Každá z nich se dále větví do menších tepen pokrývajících povrch srdce.

Levá koronární tepna (LCA – Left Coronary Artery)

Krátký společný kmen (levý hlavní kmen, LM) se záhy rozděluje na dvě větve. Přední mezikomorová tepna (LAD – Left Anterior Descending) zásobuje přední stěnu levé komory a přední část mezikomorové přepážky. Zásobuje přibližně 45 % srdeční svaloviny, proto se jí někdy přezdívá "widow maker" (tvoitel vdov). Cirkumflexní tepna (LCx) obíhá levou stranu srdce a zásobuje boční a zadní stěnu levé komory.

Pravá koronární tepna (RCA — Right Coronary Artery)

Zásobuje pravou komoru, pravou síň a u většiny lidí také spodní stěnu levé komory a převodní systém srdeční, tedy tkáň, která koordinuje elektrické impulzy řídící srdeční rytmus. Proto uzávěr RCA často způsobuje poruchy rytmu (arytmie) vedle samotného infarktu.

U většiny lidí (asi 70 %) je "dominantní" pravá koronární tepna, tedy zásobuje zadní část srdce. U přibližně 10 % je dominantní levá cirkumflexní tepna a u zbývajících 20 % je zásobení smíšené. Tato anatomická variabilita ovlivňuje, jaké příznaky infarkt způsobí a jak vážný bude jeho průběh.

Co se stane, když koronární tepna selže?

Koronární tepny mohou selhat dvěma způsoby: postupně — při chronickém onemocnění koronárních tepen (ICHS) — nebo náhle při akutním uzávěru způsobeném krevní sraženinou. Obě situace jsou závažné, ale liší se průběhem a léčbou.

1. Ischemická choroba srdeční (ICHS) je stav, kdy jsou koronární tepny zúženy aterosklerózou, tedy ukládáním tukových plaků do stěny cévy. Srdce dostává méně krve, než potřebuje, zejména při zátěži. Projevuje se jako angina pectoris: tlak nebo bolest na hrudi při námaze, která ustoupí po odpočinku.

2. Infarkt myokardu nastane, když plak v koronární tepně praskne a na jeho povrchu se okamžitě vytvoří krevní sraženina (trombus), která tepnu zcela uzavře. Srdeční svalovina zásobená touto tepnou přestane dostávat kyslík, a pokud není průtok obnoven do přibližně 90–120 minut, buňky začnou nenávratně odumírat.

Příznaky infarktu — volejte 155 okamžitě

Tlak, svírání nebo pálivá bolest na hrudi trvající déle než několik minut, často popisovaná jako "slon sedící na hrudi". Bolest se může šířit do levé paže, čelisti, krku, zad nebo břicha. Doprovází ji dušnost, pocení, nevolnost nebo závratě. Důležité: u žen, diabetiků a starších lidí mohou být příznaky netypické — jen únava, dušnost nebo nevysvětlitelná nevolnost. Při podezření nikdy nečekejte a zavolejte 155.

Ateroskleróza: jak se tepny ucpávají

Ateroskleróza není nemoc stáří, ale začíná již v dětství a vyvíjí se desítky let, aniž by způsobovala jakékoli příznaky. Jde o postupné ukládání tuku, cholesterolu, zánětlivých buněk a vaziva do stěny tepny. Vznikají tzv. aterosklerotické pláty, které tepnu zevnitř zužují a ztvrzují.

• Tukové proužky: Ukládání LDL cholesterolu do stěny cévy (začíná již v dětství)
• Plak: Zánětlivé buňky, tuk a vazivo tvoří vypouklý plak zužující průsvit tepny
• Nestabilní plak: Plak s tenkou fibrózní čepičkou — náchylný k prasknutí při zátěži nebo stresu
• Trombóza: Prasknutí plátu → sraženina → uzávěr tepny → infarkt

Rizikové faktory – co tepnám škodí

Ovlivnitelné faktory

• Kouření – poškozuje endotel (výstelku) tepen a urychluje aterosklerózu

• Vysoký krevní tlak (hypertenze) – mechanicky namáhá stěny tepen

• Vysoký LDL cholesterol – základní stavební materiál plaku

• Cukrovka (diabetes) – glukóza poškozuje cévní stěnu

• Obezita, zejména břišního typu

• Nedostatek pohybu

• Nezdravá strava (nasycené tuky, trans-tuky, sůl)

• Chronický stres

Neovlivnitelné faktory

• Věk – riziko roste s věkem (muži nad 45 let, ženy nad 55 let)

• Pohlaví – muži jsou ohroženi dříve, ženy po menopauze dohánějí

• Rodinná anamnéza – ICHS u rodiče nebo sourozence před 55 (muž) / 65 (žena) rokem věku

• Genetické predispozice (familiární hypercholesterolémie)

Zlatá hodina – proč na čase záleží

Při infarktu platí zásada: čas jsou svaly. Každá minuta uzávěru koronární tepny znamená odumírání dalších srdečních buněk, které se na rozdíl od jiných tkání nedokážou regenerovat. Moderní záchranný řetězec usiluje o to, aby byl uzávěr tepny otevřen katetrizací do 90 minut od prvního lékařského kontaktu. V ČR je tato síť katetrizačních center (tzv. kardiocenter) vybudována tak, že pokrývá celé území republiky.

"Čas jsou svaly — každá minuta uzávěru koronární tepny znamená odumírání tisíců srdečních buněk." — Základní princip moderní léčby infarktu

ICHS v České republice

Ischemická choroba srdeční je v ČR dlouhodobě nejčastější příčinou úmrtí. Ročně si vyžádá přibližně 15 000–18 000 úmrtí. Přesto se situace v posledních desetiletích výrazně zlepšila: díky rozvoji katetrizační léčby, moderních léků a osvěty klesl počet smrtelných infarktů na přibližně třetinu hodnot z 90. let. Česká republika má jednu z nejhustších sítí katetrizačních center v Evropě, takže každý pacient s infarktem by měl mít péči dostupnou do 90 minut od zavolání záchranné služby.

Zdroj obrázku: www.advocatechildrenhospital.com