Zdravotnické jednohubky

Kostrč (latinsky os coccygis) představuje nejspodnější úsek lidské páteře. Vznikla jako pozůstatek ocasu, který se u člověka během evoluce zakrněl. Přestože jde o malou a nenápadnou kost, hraje významnou roli v anatomii a fyziologii pánevní oblasti.

V době, kdy se většina lidí těší na důchod, Howard Tucker stále učí medicínu, konzultuje právní případy a inspiruje miliony. Ve věku 103 let je oficiálně uznán Guinnessovou knihou rekordů jako nejstarší praktikující lékař na světě.

Diabetes mellitus 2. typu je chronické metabolické onemocnění charakterizované inzulinovou rezistencí a relativním nedostatkem inzulinu. To vede k dlouhodobě zvýšené hladině glukózy v krvi (hyperglykémii). Diabetes 2. typu je nejčastější formou diabetu, typicky se vyskytuje u dospělých, ale stále častěji se diagnostikuje i u mladších pacientů.

Lidská hrudní kostra je tvořena dvanácti páry žeber, která chrání životně důležité orgány a podílejí se na dýchání. Zatímco většina žeber je pevně spojena s hrudní kostí, poslední dva páry žeber – tzv. volná žebra (11. a 12. pár) – mají odlišné postavení i funkci. Nejsou totiž spojena s hrudní kostí, ale končí volně ve svalstvu břišní stěny.

Diabetes 1. typu je chronické onemocnění, při kterém tělo nedokáže produkovat dostatek inzulinu. Inzulin je hormon nezbytný pro regulaci hladiny cukru (glukózy) v krvi. Bez inzulinu se glukóza hromadí v krvi, což může vést k závažným zdravotním komplikacím. Tento typ cukrovky se často objevuje již v dětství nebo v mládí, ale může vzniknout i v...

Anestezie je způsob, jak navodit dočasnou ztrátu vnímání bolesti, vědomí nebo citlivosti, aby bylo možné provést lékařský zákrok bez utrpení pacienta. Existuje více druhů anestezie, ale princip je vždy podobný – dočasně se "přeruší" přenos nervových signálů, které jinak putují do mozku.

Historický milník české medicíny se odehrál v červnu roku 1600, kdy lékař Jan Jessenius provedl první veřejnou pitvu v českých zemích. Tento čin nejenže přitáhl pozornost široké veřejnosti, ale také znamenal zásadní krok k obnově lékařského vzdělávání na pražské univerzitě.

Každý 13. srpen patří levákům – přibližně 10 % světové populace, která používá primárně levou ruku. Mezinárodní den leváků vznikl v roce 1976 jako připomínka toho, že svět je převážně tvořen praváky a že leváci často čelí specifickým výzvám nejen v běžném životě, ale i v oblasti zdraví.

Každý rok 6. srpna si připomínáme Mezinárodní den boje lékařů za mír. Vyhlášen byl na 42. Světovém lékařském kongresu v Praze a jeho datum odkazuje na tragédii Hirošimy v roce 1945, kdy byla svržena atomová bomba. Právě lékaři tehdy stáli v první linii pomoci, často bez vybavení, v podmínkách ohrožujících jejich vlastní životy.

Pocit mravenčení, píchání či brnění v končetinách – odborně nazývaný parestézie – je běžná neurologická zkušenost, kterou zažije téměř každý. V mnoha případech bývá neškodná a přechodná, někdy ale může signalizovat závažnější zdravotní problém.