Každý rok 6. srpna si připomínáme Mezinárodní den boje lékařů za mír. Vyhlášen byl na 42. Světovém lékařském kongresu v Praze a jeho datum odkazuje na tragédii Hirošimy v roce 1945, kdy byla svržena atomová bomba. Právě lékaři tehdy stáli v první linii pomoci, často bez vybavení, v podmínkách ohrožujících jejich vlastní životy.
Pocit mravenčení, píchání či brnění v končetinách – odborně nazývaný parestézie – je běžná neurologická zkušenost, kterou zažije téměř každý. V mnoha případech bývá neškodná a přechodná, někdy ale může signalizovat závažnější zdravotní problém.
1. srpna 1819 se narodil Herman Melville, americký spisovatel a autor slavného románu Bílá velryba. V centru jeho díla stojí kapitán Achab – muž, který obětuje vše pro svůj cíl: ulovit bájnou bílou velrybu. A právě jeho posedlost se stala inspirací pro pojem, který dnes používají psychologové i odborníci na pracovní zdraví:
Léto je v plném proudu a sluneční paprsky lákají ven k vodě, na túry i zahradní grilování. Právě červenec byl proto vyhlášen UV Safety Awareness Month, tedy měsícem, kdy si připomínáme, jak důležitá je ochrana před škodlivým ultrafialovým (UV) zářením. Dlouhodobé vystavení slunci bez ochrany může vést nejen ke spáleninám, ale také k úpalu, přehřátí...
Hypertermie je stav, kdy se tělo nebezpečně přehřeje, protože se nedokáže dostatečně ochladit. Na rozdíl od horečky, která je řízenou reakcí těla na infekci, při hypertermii tělo nezvyšuje teplotu záměrně – jednoduše selhává jeho přirozený ochlazovací systém.
Kinetóza, lidově nazývaná mořská nemoc, je forma nevolnosti vyvolaná nesouladem mezi pohybem vnímaným vnitřním uchem (rovnovážné ústrojí) a tím, co zpracovávají zrak a další smysly. I když je často spojována s plavbou lodí, může se objevit v autě, letadle, na kolotoči nebo dokonce při sledování pohybu ve virtuální realitě.
Oko je velmi citlivý orgán a jakýkoli cizí předmět – zvlášť ten, který se hýbe nebo má křídla – může způsobit:
Každý rok 14. června je oslavou Světového dne dárců krve. Tento den není jen připomínkou významu darování krve, ale především poděkováním všem, kteří svým nezištným činem pomáhají zachraňovat lidské životy. Bez dárců by moderní medicína nemohla fungovat – krev je totiž stále nenahraditelná tekutina, kterou nelze vyrobit uměle.
Historie záchrany tonoucích je plná překvapivých a často bizarních postupů i fascinujících osobností. Už od 18. století začali lékaři a dobrovolníci systematicky hledat způsoby, jak tonoucí zachránit – a některé z jejich metod dnes působí až neuvěřitelně.
Když se řekne pitva, většina lidí si vybaví temnou scénu z kriminálního seriálu. Skutečnost je ale jiná – pitva je precizní lékařský výkon, jehož cílem je zjistit, co se v těle odehrálo a proč. A právě k tomu slouží řada zajímavých nástrojů, které byste možná nečekali.