Každý rok 14. června je oslavou Světového dne dárců krve. Tento den není jen připomínkou významu darování krve, ale především poděkováním všem, kteří svým nezištným činem pomáhají zachraňovat lidské životy. Bez dárců by moderní medicína nemohla fungovat – krev je totiž stále nenahraditelná tekutina, kterou nelze vyrobit uměle.
Historie záchrany tonoucích je plná překvapivých a často bizarních postupů i fascinujících osobností. Už od 18. století začali lékaři a dobrovolníci systematicky hledat způsoby, jak tonoucí zachránit – a některé z jejich metod dnes působí až neuvěřitelně.
Když se řekne pitva, většina lidí si vybaví temnou scénu z kriminálního seriálu. Skutečnost je ale jiná – pitva je precizní lékařský výkon, jehož cílem je zjistit, co se v těle odehrálo a proč. A právě k tomu slouží řada zajímavých nástrojů, které byste možná nečekali.
Smích, radost, hra a život – to vše bereme dnes jako samozřejmost. Ale ještě před několika generacemi byla dětská úmrtnost běžnou součástí každé rodiny. Nemoci jako záškrt, obrna, černý kašel nebo infekce po porodu byly postrachem, kterému čelila každá matka.
Lidský mozek je často přirovnáván k superpočítači – ovšem z biologického pohledu je ještě náročnější. Přestože tvoří pouze asi 2 % hmotnosti těla, spotřebovává až 20 % celkové energie organismu. Proč je to tak? A co se stane, když energie chybí?
Záškrt, známý též pod latinským názvem difterie, je akutní bakteriální onemocnění, které může být život ohrožující – především pro děti. Přestože se díky očkování v mnoha zemích téměř nevyskytuje, zůstává reálnou hrozbou tam, kde je proočkovanost nízká.
Kolik krve přečerpá lidské srdce za den? Připravte si vanu. Nebo raději 43!
Pád na hlavu u dětí: Kdy sledovat doma a kdy vyhledat lékaře?
